Kapela / Členové

O kapele

Na začátku bylo vejce: Nynější bubeník, který se tehdy rozhodl hrát na bicí. Vše to začalo u jeho přítelkyně, která se rozhodla mu k jeho narozeninám koupit elektronické bicí, na které si bude moci hrát. Tak se parta nejbližších přátel složila na jeho tehdy nikdo netušíc budoucí vášeň. Druhá fáze vzniku: Kamarád Pavel (kytara, zpěv), po domácku hrající kytarista si s ním vždy rád zajamoval, tehdy ale stále jen blbnutí a nic nenasvědčovalo k založení jakéhokoliv projektu. Zlom: Lukáš oznamuje, stavíme dům a chci v něm zkušebnu a do ní klasické bicí. Fajn, s nadšením říká Pavel, tak zkusíme někoho k sobě ještě najít. A na scénu přichází veliký Zdenda (kytara, zpěv). Do té doby pracující a působící v Praze, se v tu chvíli po mnoha letech vrací do Trutnova nastálo a je z projektu a hraní nadšen. Byl zvyklý se v Praze scházet s muzikanty a v Trutnově by mu hraní chybělo. Základ zlomu: Po několika počátečních setkáních ve zkušebně Pavel přichází s vlastní tvorbou, nebyl si ji jistý, ale Lukáš se Zdendou jsou z vlastních písní nadšení a Projekt na vlastní hudbě nevědomky začíná. První překážka: Od začátku kapela ví, že chce kamaráda Láďu (basa) na basu, ale on nechce věnovat čas, který věnuje rodině, kapelu odmítá. Kapela rozhazuje sítě, má vlastní tvorbu a nemůže dokončit celek. Několik lidí (basáků) slibuje návštěvu, že to zkusí, ale pak vždy vycouvají, aniž by si poslechli tvorbu. Vše se mění na svatbě Lukáše, kde Láďovi Pavel vylíčí styl hudby osobně a jeho to zajímá. První návštěva zkoušky a byl náš. Projekt 143: Kapela dlouho váhá nad názvem, jenže se blížilo první soukromé vystoupení kapely. Jak tedy tento náš projekt nazvat? Jak nazvat Projekt? Zkrátka Projekt. Toto slovo je již zastoupeno neznámou kapelou, proto ke slovu kapela volí číslo, které symbolizuje začátek všeho. A tak začíná jedna éra, jedné party z Trutnova. O dva roky hraní později, chce kapela trochu povznést a povýšit úroveň a rozhodne se hledat zpěváka. Po mnoha pokusech už tomu moc nevěří a ze známosti osloví ženu/slečnu, kterou po jedné zkoušce postaví na pódium, v tu chvíli jako vokální doprovod a o pár zkoušek později jako plnohodnotnou klávesačku a doprovodný zpěv. Je to malý krok pro vesmír, ale velký skok pro kapelu. Uběhl nějaký čas a zpěvačka poslechla hlas svého srdce. To srdce jí zavedlo z Trutnova až do Brna a z Brna se přeci jenom špatně jezdí na zkoušky. V tu chvíli se objevila Eliška, která také krásně zpívá a není ji cizí hraní na klavír a všelijaké nástroje. Slovo dalo slovo a došlo ke střídání v týmu. Vše zachráněno!

 

Členové kapely

Pavel Klempíř
kytara, zpěv

Má rád ženy, auta, zpěv …. Od mala sledoval kytaristy jako Slash (Guns n´Roses), Jimmy Page (Led Zeppelin) nebo Zakk Wylde (Ozzy Osbourne). Vyrostl v rodině velkého muzikanta trutnovsko-dvorské scény, takže s hudbou byl spjat již od malička. Jenže jakýkoliv pokus o kapelu selhal, neměl ty správné členy. Neustále se snažil hrát složitou a náročnou kytarovou hudbu, na čemž selhávala píle celých kapel, a dostat se na nějakou úroveň. Končil tak s partou a kytarou v ruce v parku, kde hrávali a zpívali popové a punkové písně jen pro pro sebe a pro zábavu. To bylo jeho mládí.

První bod zlomu nastal na festivalu, kde viděl na druhé scéně, jak neskutečně dobrý bluesový kytarista točí sóla a lidé se jen na chvilku zastavují a pak zase jdou dál, jen chodí kolem a tak dobrého muzikanta vlastně nikdo znát nikdy nebude. Ten stejný den, na hlavní scéně hrála jedna z nejznámějších českých nejmenovaných kapel, kterou ze zvědavosti navštívil, i když z rádií tu, dokola ohrávanou, muziku nesnášel. Když ale slyšel na živo, jak desetitisícový dav lidí ty jednoduché refrény, texty a melodie zpívá, pochopil, že síla hudby nemusí být jen v náročnosti hraní. Od té doby začal tvořit písně, kde hledal melodie a slova, jež zní a mohly by být třeba jednou brány širší veřejností, než super techniky pro vyvolené jedince. Začal vnímat sílu hudby úplně jinak.

O několik let později se stává další náhoda. Kamarád, bývalý trumpetista kapel Veso a Enjoy Your Diet, staví dům a jeho snem je začít hrát na bicí a mít zkušebnu. Poté, co se přidává druhý kytarista, tak poprvé jde na trh se svou vlastní tvorbou a vzniká úvod projektu, později zvaný jako „Projekt 143“

Zdeněk Louda
kytara, zpěv

Kytara mu učarovala už ve 4. třídě na ZŠ, díky několika třídním učitelkám a též několika zpívajícím spolužákům hrajícím i na kytaru. Bohužel, v té době nebyly k dispozici „uživatelsky přívětivé,“ resp. „blbuvzdorné,“ ladičky ani zpěvníky s moderní hudbou, takže kytara šla na pár let „k ledu“. Situace na trhu s ladičkami i zpěvníky s moderní hudbou se naštěstí změnila v půlce 90. let a mohlo se začít trénovat hru na kytaru a zpěv na pořádné rockové hudbě!

Hned v druhé půli 90. let začal vystupovat akusticky ve dvojici s podobně hudebně naladěným spolužákem pro své přátele a kamarády. Po přelomu tisíciletí pak založil v Trutnově se sousedem (a též studentem postgraduálního studia) hudební seskupení Ph.D. alias „Pěkně Hrající Duo“ (s více jak regionálním přesahem). Ještě v první polovině první dekády nového tisíciletí byl jedním ze zakladatelů (nejen v Praze úspěšného) seskupení RVHP alias „Rock Venus Hill Project“, bohužel díky odcestování spoluhráčů z projektu na studijní pobyty do ciziny i přes vysokou kvalitu hudební produkce toto uskupení nemělo dlouhého trvání.

Opět přišla na řadu několikaletá pauza od muzicírování. Restart přišel v r. 2013, kdy v Praze s pár přáteli, s výraznými společnými hudebními průniky, založil hudební projekt „Kultůra do hospod“, který nakonec „nabobtnal“ na repertoár téměř 200 písní. Tato bohatá a úspěšná hudební fúze trvala až do konce roku 2017, kdy po více jak 20-ti letech v Praze dozrál návrat do rodného Trutnova.

Po návratu do Trutnova pár let „hudebně strádal“, hudebních dýchánků s dávným občasným kytarovým parťákem Pavlem bylo jak šafránu. Naštěstí se do toho na začátku roku 2020 vložil další dávný (tentokrát sportovní) parťák Lukáš s informací o budování domu se zkušebnou. Takže při první příležitosti převezl veškeré své hudební nástroje a propriety do zkušebny a od května 2020 už ho nikdo ze zkušebny nedostal. A začala se hrát Pavlova tvorba, pak se přidal poslední dílek mozaiky v podobě basáka Ládi, nakonec se dospělo ke shodě nad názvem kapely, ale to už je známý a několikrát zmiňovaný příběh Projektu 143, který píše další a další kapitoly své kroniky.

Lukáš Krejdl
bicí

Bubeník nebyl vždy bubeníkem. Od školních let hrával na trumpetu. Hrál na ní něco přes 12 let a vystřídal s ní všechny žánry v kapelách Veso, Enjoy Your Diet, Haas band, K-Band a dalších. Poté skončil s trumpetou (ne na vždy) a na 10 let umělecké ambice usnuly. Láska k bouchání do věcí byla větší, a proto se rozhodl po zkušenosti s hraním v paneláku na elektronické bicí, pořídit si v létě 2020 vlastní klasické škopky. Na bicí se nikdy, nikde a u nikoho neučil, je to samouk. Prostě si takhle sedne za bicí a „něco“ vytváří.

Ladislav Koňák
basová kytara

Baskytarista, kterému se basová kytara stala osudnou již v roce 2003 a od té doby prošel několika hudebními kapelami. Jako hudebník preferuje strunné nástroje, ze kterých hraje mj. ještě na kytaru a ukulele. Do kapely Projekt 143 se připojil v roce 2021 jako poslední člen chybějící skládačky, aby jak se patří tvrdil muziku.

Eliška Ptáčková
zpěv, klavír

Její tatínek měl vždy vztah k dobré hudbě a tak Elišku od malička ráno budily písně Elánů nebo Omegy z gramofonových desek. Hlavně když maminka nebyla doma, vyhrávala Sestřička z Kramárov na plné pecky. Ač by se mohlo zdát, že tím vznikne nevídaná averze a naskočí jí husí kůže jen co uslyší tóny kytary, opak byl pravdou. Eliška si hudbu zamilovala a to natolik, že zatoužila sama koncertovat. Vzhledem k její stydlivé povaze zahájila svou pěveckou kariéru ve sprchovém koutě, kde trénuje dodnes. V pěti letech začala navštěvovat ZUŠ v Žacléři, kde se kromě zpěvu ve sborečku věnovala hře na klavír. Ten si hlavně díky úžasné paní učitelce zamilovala a byla to láska na celý život. Malý sboreček brzy vystřídal sbor Amabile na střední škole a první kapela s názvem Squadra. V této kapele nějakou dobu zpívala. Když se její členové rozlétli do světa a kapela se rozpadla, zpívala a hrála Eliška jen tak pro radost s přáteli. Občas objevovala nové obzory – zadrnkala si na kytaru, zahrála na flétnu, ale nejvíc ji zaujala tahací harmonika, se kterou ráda stráví volnou chvilku i nyní. Nejvěrnější však stále zůstává klavíru. Založením rodiny získala své nejvěrnější fanoušky, před kterými koncertuje nejraději. Ale hrát sama, to přeci jen nebylo ono. Proto ji moc potěšila nabídka přidat se k nadšencům z Projektu 143 a moci terorizovat svým umem i širší okolí.

Pavlína Kynčlová
klávesy, zpěv

Pochází z rodiny hudebníků a byla k muzice vedená od malička. Ve svých sedmi letech začala v Trutnovské ZUŠ hrát na klavír. Ačkoliv to v pubertě často proklínala a cvičení bylo pro ni většinou spíš za trest (a chodila za školu – v tomhle případě teda za klavír), zamilovala si to. Společně s dalšími žáky ZUŠ a pod vedením učitele založili hudební soubor Villanella, kde působila jako zpěvačka. Později pokračovala v kapele Electrum Magicum, která se objevovala na scéně do roku 2016. S narozením dcery se její hudební aktivity přesměrovaly na komornější prostředí a se zpěvem a klávesami vystupovala jen zřídka s menšími jednorázovými projekty.

V létě 2023 se rozhodla pro návrat na podium a přidala se k Projektu 143 s klávesami i zpěvem.